břímě,břemeno.Všesl.-p.brzemię, r .st. berémja, s./ch. brȅme, stsl.
staroslověnský brěmę. Psl. *bermę je pokračovánímie.*bhermen-, odvozeného od *bher- ‘nést’ (o starobylosti odvozeniny svědčí, že je tu zachován původní význam ‘nést’, viz  :brát). Srovnatelné útvary jsou ř.
řecký férma ‘plod (v lůně matky)’ a sti.
staroindický bhárman- ‘péče, udržování.