kát se, pokání, kajícný, kajícník. Všesl. - p.polskýkajać sę, r.ruskýkájat’sja, s./ch. kȁjati se, stsl.staroslověnskýkajati sę. Psl. *kajati (sę) (B9) souvisí s av.avestskýkāy- ‘splácet, pykat’, sti.staroindickýčáyate ‘trestá, mstí’(dále srov. :cena) zie.*ku̯ei-/*ku̯oi-‘pykat’,ježjezřejmě totožné s týmž kořenem s významem ‘dbát, pozorovat’ (srov. :číst).