záhy přísl. Stč. záhe, záhé ‘brzy, zavčas’, jinak jen hl.hornolužickýzahi ‘časný, raný’, zahe ‘časně’. Původ slova nejistý, nejspíš lze vyjít z tvaru *za-goje (B9), což by byl ustrnulý stř. r.ruskýadj. *za-gojь přitvořeného k přísl.*za-goja,původně‘zahojnosti, za nadbytku’ (myslí se snad dostatek času, tedy ‘včas’), srov. stč.staročeskýhoj ‘hojnost, nadbytek’(viz :hojný, :hojit (se)). Stč. záhé mělo dát záhý (B5), krátké -y je podle brzy apod.