ves, víska, vesnice, vesnička, vesnický, vesničan(ka), náves. P. wieś, str.staroruský
vesь, sln.slovinský
vâs, stsl.staroslověnský
vьsь. Psl. *vьsь je příbuzné s gót.gótský
weihs tv., lat.latinský
vīcus ‘ves, osada, čtvrť’, ř.řecký
oĩkos ‘obydlí, domácnost,rod’,av.vīs-‘dům,ves,klan’,sti. víś- ‘bydliště, dům’, vše z ie.indoevropský
*u̯eik̸-, *u̯ik̸-, *u̯oik̸o- ‘dům, ves’. Z významů je zřejmé, že původně šlo o sídliště příslušníků jednoho rodu. Srov. i lit.litevský
viẽšpats ‘pán’, sti.staroindický
viś-páti ‘pán (domu)’ (k druhé části viz :hospodář). Srov. i :všechen.