1. pět  pětka, pětkař, pětice, pětník, pátý, patero. Všesl. - p.
polský pięć, r.
ruský pjat’, s./ch. pêt, stsl.
staroslověnský pętь. Psl. *pętь má základní tvar podle řadové číslovky *pętъ (), srov. lit.
litevský peñktas, sthn.
starohornoněmecký fimfto, lat.
latinský quīntus ‘pátý’, vše z ie.
indoevropský *penku̯to- tv. Základn ie .podoba číslovkyj e* penku̯e (), z toho je lit.
litevský penkì, gót., sthn.
starohornoněmecký fimf (druhé f podle prvního), bret.
bretonský pemp, lat.
latinský quīnque (první qu- asimilací k druhému), alb.
albánský pesë, ř.
řecký pénte, arm.
arménský hing, sti.
staroindický páňča tv. Srov.  :pěst,  :punč

2  pět kniž. ‘zpívat’, pění, pěvec, pěvecký, nápěv,zpěv,popěvek,opěvovat.Všesl. - p.
polský piać, r.
ruský pet’, ch.
chorvatský pjȅvati, s.
srbský pȅvati, stsl.pěti.Psl.*pětinemáspolehlivépříbuzenstvo.Srovnává ses ř .paiā̺n slanostn í sborová píseň; zachránce,lékař’, které však je odvozeno od ř.
řecký paíō ‘biju, tluču’. Nepochybně jde o starý rituální termín - v této souvislosti stojí za pozornost výklad spojující slovo s  :pít. Zpěv při pohanských  břadech byl ltotiž doprovázen obětním poléváním ohně, slovo *pěti pak lze vyložit jako ‘napájeti (oheň)’. Srov.  :zpívat,  :píseň,  :pěnice.