Jezevec – zřejmě společný původ jako jizva, nikoliv však ve smyslu zranění, ale jako díra– v zemi (nora).

jizva, jizvička, zjizvený, zajizvit (se). Stč. Jiezva .Psl.*ězva má nejblíže k staroperskému . eyswo ‘rána’, z ie.
indoevropský *aig – pukat, praskat. 

jezevec, jezevčí, jezevčík. P. jaźwiec,. Psl. *ězvьcь se odvozuje od *ězva (viz  :jizva), tedy ‘zvíře žijící v noře, díře’.