hříbě, hříbátko ,hříběcí, hřebec, hřebčín. Všesl. - slk.
slovenský žriebä, p.
polský žrebię, r.
ruský žerebënok, s.
srbský ždrébe, ch.
chorvatský ždrijébe, stsl.
staroslověnský žrěbę. Psl. *žerbę (B8, B7) asi souvisí s ř.
řecký bréfos ‘zárodek, mládě’ a sti.
staroindický gárbha‘děloha, mládě’ z ie.
indoevropský *gu̯erbh- ‘děloha, mládě’(A3).Č. počátečníh-vzniklo disimilací  žř- na hř- (srov.  :hřebík).