bouřit, bouře, bouřka, bouřlivý, bouřlivák, bouřňák, vzbouřit (se), pobouřit (se), vybouřit (se), rozbouřit (se), zabouřit. Všesl. - p.
polský burzyć ‘bouřit, bourat, ničit’, r.st. buritisja ‘bouřit se (o moři)’, s./ch. búriti se tv., stsl.
staroslověnský burja ‘bouře’.Psl.*buriti,*bur’anejspíš souvisí s lot.
lotyšský baũruōt ‘bučet (o volech)’, nor.
norský bura tv. a možná i stir.
staroirský būre ‘zuřivost’, lat.
latinský furere ‘běsnit’, základ je asi onom. (ie. *bheu-r-?).