oko, očko, očičko, oční, očnice, očitý, okatý, okáč. Všesl. - p.
polský oko, r.zast. óko (jinak glaz), s./ch. ȍko, stsl.
staroslověnský oko. Psl. *oko(gen.očese)jepříbuznéslit.akìs, lot.
lotyšský acs, gót.
gótský augō, něm.
německý Auge, angl.
anglický eye, lat.
latinský oculus (zdrobnělina), alb.
albánský sy, ř.
řecký ō̺ps, arm.
arménský akn, sti.
staroindický ákši, toch.
tocharský (A či B) A ak, vše z ie.
indoevropský *oku̯- ‘oko’ (A3).