vdova, vdovský, vdovec, vdovecký, vdovství. Všesl. - p.
polský wdowa, r.
ruský vdová, ch.
chorvatský udòva, stsl.
staroslověnský vьdova. Psl. *vьdova je příbuzné se stpr.
staropruský widdewu, gót.
gótský widuwō, angl.
anglický widow, něm.
německý Witwe, stir.
staroirský fedb, lat.
latinský vidua, sti.
staroindický vidhávā, vše z ie.
indoevropský *u̯idheu̯ā ‘vdova’, doslova ‘odloučená’, od ie.
indoevropský *u̯eidh- ‘oddělit, odloučit’, od
něhož je např. i lat.
latinský dīvidere ‘rozdělit’ (srov.  :divize). Mužský protějšek přitvořen až mnohem později, patriarchální zřízení v ie.
indoevropský pravěku  pojem mužského vdovství neznalo.