chvála, chválit, pochválit, pochvala, pochvalný, vy(na)chválit, schválit, schválení, chvalitebný. Všesl. - p.
polský chwała, r.
ruský chvalá, s./ch., sln.
slovinský hvála, stsl.
staroslověnský chvala. Psl. *chvala je málo jasné. Výklady spojující se slovy onom. původu jako jako sti.
staroindický svárati ‘zní, zvučí’ (z ie.
indoevropský *su̯el/*su̯er-,stejného základu by pak mělo být i významově opačné *chula ‘pohana’),čisestisl. skvala ‘volat’jsou málo přesvědčivé. Možné je převzetí z írán.
íránský xvar- (srov. av.
avestský xvarƏnah- ‘sláva’) se změnou r > l v jazyce Skytů či Alanů, jejichž prostřednictvím slovo do slov.
slovanský jazyků přišlo (jako termín související s náboženskou úctou).