břitva. Všesl. - p.
polský brzytwa, r.
ruský brítva, s./ch. brıtva, stsl.
staroslověnský britva. Psl. *britva je odvozeno příp. -tva od slovesa *briti ‘holit,řezat’,kteréspolusesti.bhrīṇā̺ti ‘zraňuje, poškozuje’ a snad i tráckým brílōn ‘holič’ vychází z ie.
indoevropský *bhrei-, což je rozšíření kořene *bher- ‘řezat; ostrý