brousit, brus, brousek, bruska, brusný, brusič, brusírna, zbrousit, nabrousit, přibrousit, vybrousit, obrousit, přebrousit. Všesl. - p.
polský brusić, r.d. brusít’ ‘sbírat listí; blouznit aj.’, s./ch. brúsiti. Psl. *brusiti, původně asi ‘drhnout’, nejspíš souvisí s lit.
litevský braũkti ‘otírat’ (ie. dvojtvar *brauk̸-/*brauk- (A1, B2)). Příbuzné je i psl.
praslovanský *brъsati (r. brosát’ ‘vrhat’, srov. i lit.
litevský brùkti ‘vrazit’). Jiné ie.
indoevropský souvislosti nejsou zřejmé.