kostel, kostelík, kostelíček, kostelní, kostelník,
kostelnice, kostelnický. Z č.
český do
slk. a pol. (kościół), odtud i do vsl.
Přejato (snad přes sthn.
starohornoněmecký kastel) z pozdnělat.
castellu(m) ‘pevnost, tvrz, hrad’,
což je zdrobnělina od lat.
latinský castrum tv.
Kostel původně býval součástí hradního
komplexu a také vzhledem (věž,
ohrazení zdí) se hradu do jisté míry podobal.
Srov.  :kastelán