mlčet, mlčenlivý, mlčenlivost, umlčet,
zamlčet, zámlka, pomlčet, pomlka, promlčet,
odmlčet se, odmlka. Všesl. - p.
milczeć, r.
ruský molčát’, s./ch. múčati, stsl.
mlьčati. Psl. *mьlčati se obvykle spojuje
s lit.
litevský mùlkis ‘hlupák’, ir.
irský malcaim
‘hniji, trouchnivím’, ř.
řecký malakós ‘měkký,
slabý’, arm.
arménský mełk ‘slabý’, východiskem
by bylo ie.
indoevropský *melk- ‘slabý, měkký’ od
*mel- ‘drobit, mlít’ (viz  :mlít). Pů-
vodní význam slovesa by tedy byl ‘být
slabý, hloupý, neumět či nesmět mluvit’.