kost, kůstka, kostička, kostní, kostěný,
kostnatý, zkostnatělý, kostice, kosticový, kostnice, kostlivec, vykostit.
Všesl. - p.
polský kość, r.
ruský kosť, s./ch. kôst,
stsl. kostь. Psl. *kostь se obvykle spojuje
s lat.
latinský os, alb.
albánský asht, ř.
řecký ostéon,
sti. ásthi-, chet.
chetitský haštāi- tv., vše z ie.
*ost(i)- (Ma2
, HK), problematické je
ovšem vysvětlení psl.
praslovanský k- (podobným
příkladem je  :koza). Nejspíš lze uvažovat o kontaminaci (D4) - v úvahu
přichází ie.
indoevropský základ, z něhož vzešlo lat.
costa ‘žebro’, či kořen *kes- (viz  :česat,
 :kosa).