koza, kozí, kozel, kozlí, kozlík, kůzle, kozinka.
Všesl. - p.
polský koza, r.
ruský kozá, s./ch. kòza, stsl.
staroslověnský koza. Obvykle se spojuje s lit.
ožỹs ‘kozel’, ožkà ‘koza’, stper.
staroperský azak, sti.
aj͘ā-, aj͘ikā- tv. z ie.
indoevropský *aǵ-, *āǵ- tv. (A1),
problémy však dělá objasnění slov.
slovanský ná-
slovného k- (srov. podobný problém u
:kost, Ma2
, HK). Proto se uvažuje o
převzetí ie.
indoevropský slov z ttat.
turkotatarský jazyků, kde se
objevují formy jako äčkü, käči, käzä
(formy s k- jsou druhotné, vzniklé přesmykem).
Zeměpisné rozšíření zmíně-
ných ie.
indoevropský slov této domněnce vyhovuje.