duše, dušička, duševní, oduševnělý, du- šovat se, zádušní. Všesl. - p.polskýdusza, r. dušá, s./ch. dúša, stsl.staroslověnskýduša. Psl. *duša úzce souvisí s *duchъ ( :duch) - buď je od něj odvozeno (psl. *duch-ja), či - pokud je již ie.indoevropský(*dhous-i͡ā) - obě jsou od stejného slovesa. Stejnou příponu, ale jiný stupeň kořene má lit.litevskýdvasià ‘duch’.