dno. Všesl. - p., r.
ruský dno, s./ch. dnȍ,
stsl. dъno. Psl. *dъ(b)no se nejčastěji
spojuje s lit.
litevský dùgnas (< dubnas), lot.
dubens tv., jež souvisí s lit.
litevský dubùs,
něm. tief, angl.
anglický deep ‘hluboký’ z ie.
*dh(e)ub- tv. (A4). Jiný výklad po-
čítá s přesmykem *bhudh- > *dhubh-.
Z ie.
indoevropský *bhudh- vychází něm.
německý Boden, lat.
fundus (srov  :fond), ř.
řecký pythmē̺n, arm.
bun, sti.
staroindický budhná- - vše ‘dno, základ’.
Srov.  :dna,  :dýnko