synkopa ‘přesunutí přízvuku z těžké
doby na lehkou’, synkopový, synkopický,
synkopovat, synkopovaný. Přes
něm. Synkope tv. z lat.
latinský synkopa, synkopē
‘sražení slova (vypuštěním samohlásky
či slabiky)’ z ř.
řecký synkopē̺tv.
ze synkóptō ‘stloukám, srážím, sbíjím’
ze  :syn- a kóptō ‘strkám, tluču’. Sro. kopat