louč ‘pochodeň’. Stč. lúč tv., slk.
slovenský lúč ‘paprsek’
r. luč, s./ch. lûča tv., lûč ‘louč’,
stsl. luča ‘paprsek’. Psl. *lučь/*luča
je odvozeno -i-ovou příp. od ie.
indoevropský ko-
řene *leuk-/*louk- ‘svítit, zářit’ (B1,
B2, A6), který je dále v stpr.
staropruský luckis
, něm.
německý Licht ‘světlo’, angl.
anglický light,
lat. lūx tv., lūcēre ‘svítit’, stir.
lóch ‘světlý’, ř.
řecký leukós ‘bílý’, sti.
staroindický ročate
‘svítí’. Srov.  :luna,  :lucerna,  :leukemie