stádo, stádní. P. stado, r.
ruský stádo, s./ch.
stȁdo, stsl.
staroslověnský stado. Psl. *stado je pří-
buzné se sthn.
starohornoněmecký stuot ‘stádo koní’,
stangl. stōd tv. (z toho něm.
německý Stute
‘klisna’, resp. angl.
anglický stud ‘chovná skupina
(koní); hřebec’) a asi i lit.d. stodas
‘sazenice’, lot.
lotyšský stāds ‘rostlina’, vše od
ie. *stā- ‘stát’, původně asi ‘stanoviště,
místo stání (koní ap.)’. Srov.  :stáj,
:stát2
,