střežit, střeh, postřehnout, postřeh. Od
staršího č.český
stříci (1.os.přít. střehu),
srov. p.polský
strzec, r.ruský
steréč’, ch.chorvatský
strijéći,
s. stréći, stsl.staroslověnský
strěšti. Psl. *stergti (B3,
B8) nemá jistý původ. Významově se
mu rovná lit.litevský
sérgėti, ale vkladné -t-
(vzhledem k tomu, že je i v r.ruský
tvaru,
kde k němu není důvod) těžko ospravedlníme.
Formálně blízké je ř.řecký
stérgō
‘miluji, mám zalíbení’ - i kdybychom
však předpokládali společný výchozí
význam ‘starostlivě dohlížet, chovat’,
další souvislosti chybějí. Někdy se po-
čítá s kontaminací (D3) s jiným ie.indoevropský
ko-
řenem *(s)teg- ‘pokrývat’. Nelze vylou-
čit ani výklad z ie.indoevropský
*(s)terg- ‘být tuhý,
strnulý’ (vlastně ‘strnule, nehybně hledět’),
srov. lit.litevský
strė̷gti ‘cepenět, tuhnout’,
něm. stark ‘silný’ i :strach.
Dále srov. :stráž.