poleno, polínko. P. polano, r.ruskýpoléno, sln. poléno, csl.církevněslovanskýpolěno. Psl. *polěno je pů- vodem asi zpodstatnělé příč. trp. slovesa *polěti ‘hořet’ (stsl. polěti tv.), tedy ‘co hoří, je páleno’. Dále viz :pálit1 , :plát2 . Jiný možný výklad spojuje s :půl, původní význam by pak byl ‘rozštípnutý kus dřeva’.