cizí, cizák, cizácký, cizina, cizinec, cizinka, cizinecký, cizota, odcizit, zcizit aj. Stč. cuzí (C1). Všesl. - p.
polský cudzy, r.
ruský čužój,s./ch.tûl̓,stsl.štuždь,tuždь.Psl. *ťuďь, *tuďь(B3)sespojujeslit.tautà ‘národ’,gót.Þiudatv.(sempatříiněm. adj. deutsch ze sthn.
starohornoněmecký diutisk, vlastně ‘patřící k národu’), stir.
staroirský túath tv., osk.
oskický touto‘obec’,všezie.*teutā,*toutā‘národ, země’. Kvůli slov.
slovanský d místo očekávaného t se někdy uvažuje o výpůjčce z germ.
germánský s tím, že psl.
praslovanský slovo označovalo nejdřív jen lid germánský (HK). Pro posun ‘obecní ,národní’→‘cizí’(v protikladu k ‘rodinný’)jsou dobré doklady v p.
polský obcy, sln.d. ljûdski a br.d. ljudski = cizí