jeden, jediný, jedinec, jednou, jednička,
jedničkový, jedničkář, jednota, jednotný,
sjednotit, jednotka, jednotlivý, jednotlivost, jednotlivec. Všesl. - p.
polský jeden,
r. odín, s./ch. jèdan, stsl.
staroslověnský jedinъ.
Psl. *edinъ, *edьnъ (B4) se skládá ze
dvou částí - v *ed- se obvykle vidí
ukazovací zájmeno či zdůrazňovací částice,
*inъ (z něhož dnes máme  :jiný)
pak odpovídá lit.
litevský víenas ‘jeden’ (rovněž
s druhým elementem v násloví),
gót. ains (něm. ein, angl.
anglický one), stir.
óen, stlat.
starolatinský oinos (lat. ūnus) tv., ř.
řecký oínē
‘jednička (na hrací kostce)’, vše z ie.
*einos/*oinos ‘jeden’.