vz- předp. Stč. i jako předl. s významem ‘na, nad, proti’. Všesl. - p.
polský wz-, r.
ruský voz-, vz-, s./ch. uz- tv., uz ‘u, při’, stsl.
staroslověnský vъzi vъz ‘za, proti’. Psl. *vъz se asi stejně jako lit.
litevský už ‘za, mimo’, už- ‘za-, vy-’, lot.
lotyšský uz ‘na’, uz- ‘na-, vz-’ a av.
avestský us-, uz‘vz-, na-’ vyvinulo z ie.
indoevropský *uds- ‘vzhůru, ven’ (A9, B4), což je rozšířené *ud-, *ūd-, o němž viz  :vy-.