bůh, bůžek, boží, božský, božství, božstvo, nábožný zbožný, zbožnost, zbožňovat. Všesl. - p.
polský bóg, r.
ruský bog, s./ch. bôg, stsl.
staroslověnský bogъ. Psl. *bogъ znamenající jednak ‘bohatství, štěstí, podíl’ (viz  :bohatý,  :zboží), jednak ‘bůh’ odpovídá stavu v ií.
indoíránský jazycích, kde je sti.
staroindický bhaga- ‘bohatství, podíl, štěstí’ i ‘udělovatel, dárce’ (sti. bháj͘ati ‘rozděluje’), stper.
staroperský baga ‘bůh’

Názory na míru írán.
íránský vlivu na vývoj významu ‘bůh’ ve slov.
slovanský se různí (Ma2). Východiskem slov.
slovanský a ií.
indoíránský slov je ie.
indoevropský *bhag- ‘udělovat’, které je ještě v ř.
řecký fageĩn ‘pojíst’, toch.
tocharský (A či B) A pāk ‘díl, část’ Původní ie.
indoevropský název pro nejvyšší božstvo je zřejmě dochován v lit.
litevský diẽvas, lat.
latinský deus (viz  :div).